Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Současnost Kosova

16. 12. 2008 9:23:33
Etnický konflikt mezi Albánci a Srby už dávno přešel z politické a teritoriální úrovně do náboženské. Muslimové ničí a poskvrňují pravoslavné monastýry a chrámy. Pravoslavní podpalují mešity. Náboženští představitelé odsuzují pogromy, ale prostým lidem nelze zakázat vzájemnou nenávist. Již více než 60 let nemohou pravoslavné svatyně v autonomní oblasti Kosovo a Metochie povstat z popela. Albánští muslimové s neskutečnou krutostí ničili monastýry a chrámy již v době 2. světové války. Tenkrát působili pod záštitou italských nacistů. Přesný počet zničených svatyň je obtížné zjistit. V roce 1999, kdy do oblasti vstoupila vojska NATO, zničili a poskvrnili Albánci 107 chrámů. Za pouhé tři dny (17.-20. března 2004) bylo vykradeno a poškozeno více než 40 srbských monastýrů, chrámů a svatyň. Téměř úplně byl zničen chrám svaté Panny, Levišky, 14. století, chrám Krista Spasitele ze 14. století, chrám sv. Mikuláše ze 14. století, Děvičský monastýr v Serbici z 15. století. "Těchto chrámů se nedotkli dokonce ani Turci v době nespočetných válek v minulých staletích," řekl představitel místního úřadu Kosovské Mitrovice. "Až teprve nyní je Albánci obrátili v trosky."

Nenávist Albánců trvá

"Připomeňme si konkrétní reálie a řekněme, zda je možné považovat za normální v Evropě 21. století to, co vám nyní řeknu: "Představte si dívku, která jezdí do školy v tanku. A ještě k tomu - její tank je doprovázen konvojem dalších dvou tanků. V domě, kde žije, je pouze jedno okno. Ostatní jsou zabedněna kvůli nebezpečí útoku odstřelovače. A v tom jediném okně vidí vojáky, kteří ji hlídají. Tito vojáci - to je její jediná společnost. Chovají se k ní dobře..." Představili jste si to?

Mnohé případy jsou ještě daleko horší a složitější. Tato dívka má alespoň jedno okno a svůj konvoj. Jiná dívka byla necelých 15 minut chůze od domu chycena. Učitele, kteří se shromáždili do školy, přepadli, omámili je narkotiky a zvěrsky zavraždili. Na jiné učitele hodili bombu. Děti, které se šly do řeky koupat - bohužel bez konvoje - byly zastřeleny. Když jsou přepadány nemocnice, školy a děti, tak to není "pouze" banditismus či terorismus, je to etnická čistka. Srbské Kosovo je jediným územím v Evropě, kde byla válka s terorismem prohrána. A jestli se mezinárodnímu společenství nedaří bojovat s terorismem v Kosovu, kde je záruka, že se mu to bude dařit jinde?"

"Když nás vozili po Kosovu (tři Rusy a šest Srbů), museli jsme cestovat po nocích. Když jsme jezdili přes den, musela být zamalována okna autobusu - "Kdyby Albánci viděli, že v autobuse jsou Rusové či Srbové, přepadnou jej, a my do nich nemůžeme střílet," vysvětlil nám náčelník ochranky. Jednou jsem se podíval ven skulinkou v okně, velice mě zajímalo, co je to za lidi. A uviděl jsem, že mají oči zlodějů, oči momentálně favorizovaných, kteří cítí, že mohou být odtud kdykoliv vyhnáni. A tenkrát se ve mně zrodilo pochopení: Vláda zlodějů pod ochranou KFOR."

Přechodná střecha nad chrámem sv. Mikuláše v Prištině, který byl vypálen Albánci



Kompletní rekonstrukce chrámu Matky Boží v Softovic Urosevac

Vlevo stav chrámu po řádění Albánců před dvěma roky



Narození Kristovo - freska ze 14. století, monastýr Vysoke Decani (25.12.2005)

Ukázka kulturního a historického významu architektoniské památky, na kterou kosovští Albánci zaútočili zápalnými lahvemi a výbušninami. Takovéto kulturní skvosty extrémisté z řad kosovských Albánců ničí... A západní kulturní svět tomuto barbarství mlčky přihlíží.



Italští vojáci hlídají Srbská svatá místa

Otázkou je, jestli budou tito vojáci na svých místech, až albánský dav opět vezme zápalné lahve a vypraví se sem, aby tato křesťanská posvátná místa vyhladil z povrchu kosovské země...



Interiér znesvěceného a vypáleného monastýrského chrámu v Devici - albánské graffiti načmárané všude po klášteru v březnu 2004



Srbský pravoslavný hřbitov v Orahovaci dnes (křesťanské náhrobky znesvěcené a posprejované Albánci)



Voják KFOR chrání jeden z kosovských monastýrů.



Italská stráž u monastýru Visoki Decani


(Podobně se podle svědectví očividců při návštěvě Ruska vyjádřila M. Albrightová - šéfka americké diplomacie a jedna z hlavních osob v agresi proti Jugoslávii /přímý aktér pokusu o rambouilletský diktát/, která prožila své dětství v Srbsku a přežila 2. světovou válku jen díky pomoci a péči Srbů (dodnes umí hovořit srbsky). V r. 1999 nechala americkými raketami odstřelovat místa, kde jí bylo poskytnuto útočiště před fašisty, a bombardovat ty lidi, kteří se o ni starali a ochránili ji před zahynutím. Cynismus bez hranic... (Fotografie a rodinné materiály předal Srb z rodiny, která skrývala M. Albrightovou pomohla jí přežít, kyperským novinám, když americké bomby začaly padat i na toto místo, kde nejsou žádné vojenské cíle; Abrightová se k tomu nevyjádřila.) (Výňatek ze stránky Vývoj událostí v útoku NATO proti Jugoslávii.)



Jeden z vypálených srbských domů.


Chrám Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu (vlevo) ze 14. století (s freskami ze 14. stol.) restaurovaný v 16. stol. Pod tímto chrámem se našly základy starší basiliky. Nový chrám z 20. stol. zasvěcený sv. Floru a Laurovi (vedle), zde se konají svaté liturgie. Během pogromu (17.-19. března) se Albánci pokoušeli zapálit oba chrámy, ale tragédie byla odvrácena díky příjezdu finských a českých vojáků KFOR, kteří ochránili chrámy a zbývající místní Srby.

"Pro Srby je Kosovo svatá země; nikdo z nich nemůže hovořit o tom, co se zde děje, bez slz. ... Albánci nás prostě chtějí vypálit z této země. Ničí vše, co jakkoliv připomíná Srby."

Po ústupu českých mírotvorců, kteří měli bránit chrám sv. Ilji v Podujevu, asi 500 Albánců nejprve zapálilo chrám zevnitř, oltář vyhodili do vzduchu. Po pogromu ještě ukradli zvon, který daroval srbský král Alexandr I. Čeští mírotvorci zvon našli u jedné albánské rodiny a konfiskovali jej. Představitelé Albánců zvon několikrát žádali zpět. Češi jej nevydali. Jejich kaplan zvon omyl a odevzdal jej do jednoho chrámu v Gračanici.

Chrám sv. krále Uroše v Urosevaci též ochraňoval nedostatečný počet mírotvorců. Malá skupina řeckých vojáků se pokoušela chrám ubránit a po dlouhém boji s dobře ozbrojenými Albánci Řekové nakonec ustoupili. Několik vojáků při tom bylo těžce zraněno.

Mírotvorci sotva stačili zachránit sestry z Děvičského monastýru v Srbici, když jej obklopil dav asi tisícovky Albánců. Síly KFOR stačily jen evakuovat všechny mnišky. Poté, co vojáci odešli, rozzuřený dav vtrhl do monastýru a zapálil jej. V ohni byly zničeny všechny starodávné ikony. "Kdybychom tam zůstaly, všechny by nás zabili," řekla představená monastýru Anastasie. Nyní mnišky již potřetí vlastními silami obnovují monastýr: poprvé jej Albánci vyhodili do vzduchu v r. 1941, pak v r. 1999 a naposled před měsícem. (Na této stránce viz obrázek stavu po 2. světové válce a obrázek po pogromu.)

Měsíc po pogromech se vrátil do rozbořeného monastýru sv. Archandělů poblíž Prizreni jeho představený otec German. Spolu s ostatními se chystají obnovit monastýr z trosek. Před zahájením prací otec German ve stanu vedle monastýru vykonal prvou liturgii po měsíčním vyhnanství. "Monastýr znovu ožil... bude žít tak dlouho dokud jej mniši budou stále obnovovat," řekl představený. (Fotografie monastýru na této stránce)

Na obnovu čekají i dvě mešity v Srbsku. Ve městě Niš vyšli Srbové na demonstraci proti pogromům v Kosovu. Rozhněvaný dav zapálil mešitu postavenou v r. 1720. Útoku neunikla ani ottomanská mešita ze 17. století v Bělehradě. V noci 19. března obklopilo nádvoří mešity několik tisíc Srbů se zapálenými pochodněmi. Vtrhli dovnitř a zapalovali vše, co se jim zdálo, že patří muslimům.

Nová kosovská krize nás může přijít ještě dráž než ta stará

NATO fakticky vybojovalo nezávislost pro kosovské Albánce před 9 lety. Od těch dob toto území opustilo 200 tisíc Srbů. Ani NATO ani EU ani OSN s tím nic nenadělají. Pozornost, kterou vyvolal pogrom v Kosovu, je pozoruhodná - proč se náhle mezinárodní společenství tak zajímá problémem, který se pět let snažilo nevidět?

Formálně je v kraji zákonně zvolený prezident, soudní systém, mezinárodní mírový kontingent a mezinárodní policie. V praxi však nic z toho nefunguje. Je to vidno z posledních událostí v Kosovu: jednotky KFOR nemohly zastavit nepokoje ani za několik dní a při tom Srbů, kteří by potřebovali ochranu, není na tomto území zas tak mnoho - asi 80 tisíc. Co se týče kosovských soudů, ty mají v rukách Albánci a při zkoumání libovolných činů je předem rozhodnuto ve prospěch Albánců. Není žádným tajemstvím, že faktická vláda a moc náleží narkomafii a obchodníkům s pracovními silami. Podle některých odhadů více než 90 procent narkotik, které se dostávají na evropský trh, prochází skrze Kosovo, a to tím spíše, že největším procudentem drog v této oblasti je Albánie, která je hned v sousedství. Obrat kosovské narkomafie dosahuje několika stovek milionů dolarů. Přibližně týž obrat má trh se sexuálními otrokyněmi. Za posledních několik let se Kosovo změnilo v ideální základnu pro organizovaný zločin. Jeho lídři, z nichž mnozí - mimochodem - byli vojáky albánské Armády pro osvobodení Kosova (UČK; pozn. red.), se mohou cítit na tomto území zcela bezpečni.

Prezident Kosova Ibrahim Rugova žádal co nejdříve právně formulovat nezávislost tohoto území. Dle jeho názoru je možno jen tímto způsobem zastastavit násilí v Kosovu. Albánští extrémisté však nemusejí čekat, až bude Kosovo samostatným státem. Zkrátit mezinárodní přítomnost v zemi lze i jiným způsobem.

Nazývejme věci pravým jménem: Kosovo jako mezinárodní politický problém bude existovat jen tak dlouho, dokud v zemi bude zůstávat srbské obyvatelstvo. Platí kruté pravidlo: obrana etnických menšin může být důvodem pro mezinárodní intervenci, ale obchod s drogami je vnitřní věcí každého státu. Mezinárodní mírové síly se nezabývají chytáním narkobaronů. S odchodem poslední srbské rodiny ztrácí přítomnost mírových sil OSN, úředníků OBSE na teritoriu Kosova smysl - nebude nikdo, kdo by potřeboval jejich ochranu. To je to, oč usilují albánští extrémisté organizující pogromy. Budí to dojem, jakoby určitá pasivita KFOR byla objasnitelná tím, že Evropě není proti mysli zbavit se problému kosovských Srbů. I když ve svých zprávách rituálně opakují frázi nutnosti návratu běženců.

Další otázkou je, zda "etnicky čisté" albánské Kosovo nemůže zrodit ještě větší problém, než jakým je Kosovo dnešní. Silná kriminální enkláva, jakou je dnešní Kosovo, nemůže existovat autonomně. Tyto enklávy totiž rozšiřují svůj vliv na okolí (viz Čečna). Kosovo se už nyní stává místem, kde se stahují nitky organizovaného zločinu z Albánie, Makedonie, a dokonce (nedivte se) i ze Srbska. A ještě k tomu - albánská kriminalita se už stává celoevropským problémem. Bývalí bojovníci z UČK už vytlačují "starou dobrou" italskou mafii na některých jejích tradičních územích.

Ještě před 5 lety měl albánský extrémismus znatelný islámský tón. V posledních letech není témeř znát, ale to lze objasnit tím, že lídři extrémistů necítili zvláštní potřebu ideologického zaštítění své moci - všech svých cílů dosáhli i bez toho. Později se to může změnit. Na území EU může albánský organizovaný zločin nalézt silného spojence v evropských islámských organizacích. Západní Evropa se stále více islamizuje (na území Francie: více než 5 mil. lidí, v Německu: 3 - 4 mil., V. Británie: cca 3 mil.) Jak by mohli teroristé uskutečnit atentát v Madridu, kdyby nedisponovali "silnou podporou" na území Španělska? Situace se může stát velice dramatickou. Albánští extrémisté by mohli do "společného teroristické díla" vložit finanční kapitál a evropští islámští radikálové by mohli dát k dispozici své "lidské a organizační zdroje".

Jak by se proti tomu mohla EU bránit, není zatím příliš jasné. Z jedné strany - nadnárodní bezpečnostní systémy vyhlížejí zatím spíše dekorativně; ze strany druhé - národní bezpečnostní systémy jednotlivých zemí EU jsou oslabené. Oslabuje je např. i Schengenská dohoda. Zrušení vnitřních hranic v Evropě zajišťuje jejím obyvatelům komfort, jenže také ztěžuje práci policii a bezpečnostním agenturám. Jsou dvě varianty, jak dále: buď uspíšení budování superstátu na místě Evropského společenství, který bude mít významný silový potenciál, anebo postupné opouštění experimentu politického sjednocení Evropy, což by mohlo začít např. obnovením kontroly na vnitřních hranicích (bylo by to snazší, hraniční budky zatím ještě nikdo nezboural, a kromě toho, i dnes státy schengenské unie čas od času příležitostně znovu obnovují kontrolu na svých vnitřních hranicích - např. při významných sportovních přeborech).

Nezodpovědnost" a "senzacechtivost" albánských médií byly jedním z důležitých faktorů, které se podílely na vyprovokování nedávného protisrbského násilí v Kosovu, při němž zahynulo 19 lidí. Konstatuje to Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ve zprávě, která byla zveřejněna ve Vídni.

Autor: Michal Werdan | úterý 16.12.2008 9:23 | karma článku: 24.89 | přečteno: 1929x

Další články blogera

Michal Werdan

Minsk a Pravý sektor

Dmitry YaroshMnoho lidí mně žádá, abych se vyjádřil k novým "dohodám" podepsaným v Minsku prezidentem Porošenkem ...Při této příležitosti, řeknu pár slov.

13.2.2015 v 21:34 | Karma článku: 15.23 | Přečteno: 1110 | Diskuse

Michal Werdan

Americká Pandořina skříňka

„Jsme absolutně zajedno v názoru, že v 21. století nemůžeme nečinně stát a dopustit, aby se v Evropě překreslovaly hranice pod hlavněmi pušek,“ zdůraznil šéf Bílého domu. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/obama-a-merkelova-jednali-o-ukrajine-dbz-/zahranicni.aspx?c=A150209_183328_zahranicni_jj

10.2.2015 v 13:05 | Karma článku: 33.28 | Přečteno: 1627 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Na kosmetice

Jak se cítím, když jdu jako model na kosmetiku ke své studentce češtiny Olze, jež si dělá rekvalifikační kurz kosmetičky. Kurz je financován z evropských fondů

23.4.2017 v 6:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 | Diskuse

Jan Andrle

Praha (prý) není muzeum

"Praha není muzeum" je výrok majitele domu postaveného v roce 1920 na rohu Opletalovy ulice, tedy na Václaváku. Není a ON je majitel, takže se začíná bourat. A pak se bude i stavět. Nové, pěkné, moderní administrativní centrum.

23.4.2017 v 5:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 91 | Diskuse

Jan Pražák

Ti teplí chlapi jsou fakt fajn

Správně bych měl napsat homosexuálové. Jenomže tenhle výraz je tak strašně korektní, až by si čtenář mohl pomyslet, že se pustím do nějaké učené analýzy sexuálních menšin. Jenomže k tomu se vůbec nechystám.

22.4.2017 v 22:31 | Karma článku: 15.38 | Přečteno: 537 | Diskuse

Petr Omelka

"Vojenský přítel- Kalendář na obyčejný rok 1918"

" Vítězíme. Čeká nás jen další obyčejný rok," křičela rakousko-uherská propaganda. Ti v zákopech ale věděli, jak ve skutečnosti páchne válka a také to, že se blíží neodvratný konec.

22.4.2017 v 21:05 | Karma článku: 11.53 | Přečteno: 290 | Diskuse

Dagmar Stárková

Deštivý den je prý dobrý na dvě věci….

A já nemám ani na jednu pomyšlení. S vypětím sil jsem poklidila, navařila a napekla a teď gaučinguju. Počasí mi hraje do ruky. Nikam nemusím, na nic nemám sílu, ale vlastně se nic ani nedá dělat.

22.4.2017 v 16:51 | Karma článku: 12.14 | Přečteno: 425 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2953
Budu psát o věcech co mi vadí... Lidé, kteří jsou opravdu velmi divní se mohou dostat do významných pozic a mohou mít i značný vliv na dějiny. G. W. Bush

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.