Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

UCK - Kosovská osvobozenecká armáda

16. 04. 2008 16:01:36
Politicky nekorektním faktem je, že sama UÇK zavraždila více Albánců než srbští četníci. Kdo se k nim nepřidal, byl automaticky označen jako špeh a zrádce a následně odpraven. Nemluvě o netrénované, téměř neozbrojené mládeži, kterou UÇK posílala proti srbským tankům po vzoru Stalinova „nas mnogo“. 2) To UÇK páchala v Kosovu válečné zločiny! Nyní, po mezinárodní intervenci do Kosova, žijí kosovští Srbové v neustálém strachu z albánského teroru. Pravoslavné kostely hoří, Srbové jsou napadáni, zabíjeni, to vše za účelem etnického vyčištění Kosova od nealbánského obyvatelstva. A mezinárodní jednotky nejsou s to Srby ochránit. „Humanitární“ bombardování je selháním Západu. Probíhalo ale, když u nás vládla ČSSD a k džihádu tehdy vyzývali salonní levičáci (Havel, Halík, Patočka). Někteří se tedy domnívali, že celá ta fraška byla záležitostí humanistické levice (komunisty tam nepočítám). Avšak dnes můžeme s lítostí pozorovat, jak „pravičáci“ Vondra a Topolánek lokajsky kývou na nový Mnichov. A to nemluvě o „konzervativní“ Bushově vládě.
Na snímku Hasim Thaci - nazývaný miláeek Albrightové s bývalou ministryní zahranieí USA
Na snímku Hasim Thaci - nazývaný miláeek Albrightové s bývalou ministryní zahranieí USA

Většina kosovských Albánců si původně představovala, že by se Kosovo připojilo k Albánii. Toto však albánská vláda ostře odmítá. Další myšlenkový proud kosovských Albánců směřuje k samostatnosti Kosova s tím, že by se k němu připojily i další území obývané etnickými Albánci. Zejména jde o části území Srbska, Černé hory a Makedonie. Mezinárodní společenství také naráží na odpor ze strany Srbů. Roku 1389 se odehrála bitva na Kosově poli, ve které si dle srbských mýtů kníže Lazar zvolil pozemskou porážku, aby zajistil srbskému národu mučednickou korunu, království nebeské a velké Srbsko. Pro Srby má tedy Kosovo mytologickou hodnotu, kterou mnohdy až fanaticky uctívají v očekávání budoucích zlatých zítřků. Jejich neochota vzdát se Kosova je proto opravdu značná.

Kosovští "bojovníci za svobodu" jsou financováni organizovaným zločinem

(Michel Chossudovsky)

Michel Chossudovsky je profesorem ekonomie na univerzitě v kanadské Ottawě. Je autorem knihy "Globalization of Poverty, Impacts of IMF and World Bank Reforms" ("Globalizace chudoby -- důsledky činnosti MFF a reforem světového bankovnictví"), vydané nakladatelstvím Penang and Zed Books v roce 1997 v Londýně.

Nelítostné bombardování Bělehradu a Prištiny silami NATO, které globální média přijímají jako humanitární mírovou misi, je daleko víc než porušení mezinárodního práva. Zatímco Slobodan Miloševič je démonizován a zobrazován jako bezcitný diktátor, Kosovská osvobozenecká armáda (UCK) je podporována coby důstojné národní hnutí bojující za práva etnických Albánců. Pravda je taková, že UCK je vydržována organizovaným zločinem za tiché podpory Spojených států a jejich spojenců.

Veřejné mínění bylo pečlivě zmanipulováno způsobem, zavedeným v době bosenské války. Miliardy dolarů na balkánském trhu s narkotiky hrály ve skutečnosti klíčovou roli ve "financování konfliktu" v Kosovu v souladu se západními ekonomickými, strategickými a vojenskými zájmy. Z bohaté dokumentace v záznamech evropských policejních sborů, zpracované v mnoha studíích, byly vazby mezi Kosovskou osvobozeneckou armádou (UCK) a kriminálními syndikáty v Albánii, Turecku a ve státech Evropské unie západním vládám a zpravodajským agenturám známy už od poloviny devadesátých let. "Financování partyzánské války v Kosovu přináší zásadní otázky a nepříjemně zpochybňuje prohlášení o 'etické' zahraniční politice. Měl by Západ podporovat partyzánskou armádu, která se zdá být z části financována organizovaným zločinem?"(1)

Zatímco si vůdcové UCK potřásali rukama s ministryní zahraničí Spojených států v Rambouillet, Europol (evropská policejní organizace se sídlem v Haagu) "připravoval zprávu pro ministry vnitra a spravedlnosti zemí Evropy ohledně spojení mezi UCK a albánskými drogovými gangy." (2) Mezitím globální média umně zpodobnila odbojnou armádu jako široce pojatého zástupce zájmů etnických Albánců v Kosovu.

Když byl vůdce UCK Hashim Thaci (devětadvacetiletý "bojovník za svobodu") jmenován hlavním vyjednavačem v Rambouillet, stala se UCK fakticky řídící silou mírového procesu ve jménu etnických Albánců, a to i přes své spojení s obchodem s drogami. Západ potřeboval loutky z UCK k formálnímu posvěcení dohody, která měla Kosovo přetvořit v okupované území pod jeho správou.

Je paradoxní, že Robert Gellbard, zvláštní americký vyslanec v Bosně, označil UCK v loňském roce za "teroristy". Christopher Hill, hlavní americký vyjednavač a architekt dohody z Rambouillet, také "tvrdě kritizoval UCK pro její údajný podíl na obchodech s drogami."(3) Navíc necelé dva měsíce před jednáním v Rambouillet ministerstvo zahraničí Spojených států uznalo (na základě zpráv mise amerických pozorovatelů) podíl UCK na znásilňování a vyhánění etnických Albánců: "...představitelé UCK vyhrožovali vesničanům zabitím a spálením jejich domovů, jestliže se nepřipojí k UCK [proces, který pokračuje i v době náletů NATO]... Obtěžování ze strany UCK dostoupilo stupně, který obyvatele šesti vesnic v prostoru Stimlje dohnal na pokraj útěku."(4)

Západ podporuje "hnutí za svobodu", spojené s obchodem s drogami, přičemž se zdá, že úmyslně obchází občanskou Kosovskou demokratickou ligu a jejího vůdce Ibrahima Rugovu, který vyzval k ukončení náletů a vyjádřil svou vůli jednat o mírovém řešením s jugoslávskými představiteli.(5) Stojí za připomenutí, že několik dní před jeho

Skryté financování "bojovníků za svobodu"

Vzpomínáte si na Olivera Northe a na aféru Contras? Situace v Kosovu se podobá tajným operacím CIA ve střední Americe, v Haiti a v Afganistánu, v nichž byli "bojovníci za svobodu" financování praním špinavých peněz. Od vypuknutí studené války si západní zpravodajské služby vypěstovaly složité vztahy s nelegálním trhem s drogami. Případ za případem peníze z obchodu s drogami financují po proprání v mezinárodním bankovním systému utajené operace.

Podle Alfreda McCoye byl mechanismus utajeného financování vytvořen ve válce v Indočíně. V šedesátých letech byla Meova armáda v Laosu financována ochodem s narkotiky, což byla součást vojenské strategie Washingtonu, namířené proti spojeným silám, které představoval Pateto Lao a neutrální vláda prince Suvany Poumy.(6)

Mechanismus drogové politiky zavedený v Indočíně byl od té doby používán ve střední Americe a v karibské oblasti. "Rostoucí křivka dovozu kokainu do Spojených států," napsal novinář John Dinges, "sledovala téměř přesně příliv amerických zbraní a vojenských poradců do střední Ameriky."(7)

Armády v Guatemale a na Haiti, které CIA tajně podporovala, se prokazatelně podílely na dovozu narkotik na Floridu. A skandály Iran-Contra a Bank of Commerce and Credit International (BCCI) přinesly přesvědčivé důkazy o financování tajných operací skrze praní špinavých peněz. "Špinavé peníze" byly recyklovány v bankovním systému -- často pomocí anonymní společnosti -- a staly se "tajnými penězi", které bylo možné použít k financování nejrůznějších odbojných skupin a partyzánských hnutí včetně nikaragujských Contras a afgánských Mudžahedínů. Podle reportáže časopisu Time z roku 1991: "Protože Spojené státy chtěly vybavit mudžahedínské vzbouřence v Afganistánu útočnými raketami a další vojenskou technikou, potřebovali plnou podporu Pakistánu. Do poloviny osmdesátých let se mise CIA v Islamabádu stala jednou z největších amerických zpravodajských základen ve světě. 'Jestliže je BCCI pro USA takovou ostudou, že se přímé vyšetřování vůbec neprovádí, má to mnoho co dělat s tím, že se USA od jisté doby tváří, že obchod s heroinem v Pakistánu nevidí,' řekl americký zpravodajský důstojník."(8)

Spojené státy a Německo si podávají ruce

Od počátku devadesátých let si Bonn a Washington podávali ruce při vytváření oblastí zájmu na Balkáně. Jejich zpravodajské agentury při tom také spolupracovaly. Podle zpravodajského analytika Johna Witleyho byla tajná podpora armádě kosovských rebelů společným podnikem CIA a Bundes Nachrichten Dienst (BND) (která dříve hrála klíčovou roli při instalaci pravicové nacionalistické vlády pod vedením Franjo Tudjmana v Chorvatsku).(9) Úkolu vytvořit a financovat UCK se nejdříve chopilo Německo: "Používali německé uniformy, východoněmecké zbraně a byli zčásti financováni penězi z obchodu s drogami."(10) Podle Whitleyho se CIA posléze stala nástrojem výcviku a vybavení UCK v Albánii.(11)

Tajné aktivity německé BND se shodovaly se záměry Bonnu rozšířit svůj "Lebensraum" na Balkán. Před vypuknutím obrčanské války v Bosně podporovalo Německo a jeho ministr zahraničí aktivně proces osamostatnění; "vynucovalo si kurz mezinárodní diplomacie" a tlačilo své západní spojence k uznání Slovinska a Chorvatska. Podle organizace Geopolitical Drug Watch Německo i Spojené státy podporovaly (ač neoficiálně) vytvoření "Velké Albánie", obsahující Albánii, Kosovo a části Makedonie.(12) Podle Seana Gervasiho se Německo snažilo mezi svými spojenci získat volnou ruku pro "dosažení ekonomické nadvlády v prostoru celé 'Mitteleuropy'."(13)

Podpora islámského fundamentalismu Kosovské osvobozenecké armádě

"Skrytá agenda" Bonnu a Washingtonu spočívala v aktivizaci národně-osvobozeneckých hnutí v Bosně a v Kosovu s konečným cílem destabilizace Jugoslávie. Tento cíl byl realizován i záměrným přehlížením přílivu žoldnéřů a finačních prostředků z islámských fundamentalistických organizací.(14)

Žoldnéři placení Saudskou Arábií a Kuvajtem bojovali v Bosně.(15) A bosenská situace se opakuje v Kosovu: Mudžahedínští žoldnéři z různých islámských zemí podle některých zpráv bojují v Kosovu s UCK. Němečtí, turečtí a afgánští instruktoři trénují UCK v taktice partyzánské války a diverze.(16)

Podle zprávy Deutsche Press Agentur procházela finanční podpora pro UCK s z islámských zemí přes bývalého šéfa albánské Národní informační služby (NIS) Bashkima Gazidedeho.(17) "Gazidede, údajně pravověrný muslim, který uprchl z Albánie v březnu loňského roku (1997), je dnes (1998) vyšetřován pro své kontakty z islámskými teroristickými organizacemi."(18)

Přísunovou cestou pro vyzbrojování "bojovníků za svobodu" z UCK jsou divoké hornaté hraniční oblasti Albánie s Kosovem a Makedonií. Albánie je rověž klíčovým tranzitním bodem balkánské cesty obchodu s drogami, která zásobuje západní Evropu heroinem. 75% heroinu přicházejícího do Evropy je z Turecka. A velká část dodávek drog pocházejích z Turecka je dopravována přes Balkán. Podle americké Drug Enforcement Administration (DEA) "je odhadováno, že Turecko každý měsíc opustí 4-6 tun heroinu a směřuje [přes Balkán] do západní Evropy."(19) Nedávná zpravodajská zpráva německé Federální kriminální agentury naznačuje, že "etničtí Albánci jsou dnes při distribuci heroinu do cílových západních zemí vůdčí skupinou."(20)

Praní špinavých peněz

Zločinné syndikáty potřebují ke svému dalšímu vzkvétání přátele na vysokých místech. Pašerácké kruhy, údajně napojené na turecký stát, mají řídit dopravu heroinu přes Balkán a "úzce spolupracovat s dalšími skupinami, s nimiž mají politické nebo náboženské vazby", včetně zločineckých skupin v Albánii a v Kosovu.(21) Vzniká nové globální finační prostředí, ve kterém si skryté a mocné politické lobby spojené s organizovaným zločinem pěstují vztahy s vůdčími politickými osobnostmii a s úředníky vojenských a zpravodajských struktur.

Obchod s narkotiky využívá pro propírání obrovského množství špinavých peněz banky s dobrou pověstí. Přes svou vlastní výhodnou neúčast na pašeráckých akcích jako takových sbírají mocné bankovní kruhy diskrétně -- zčásti v Turecku, ale především v západní Evropě -- tučné provize z propírání špinavých peněz, jejichž hodnota se počítá na mnoho miliard dolarů. Tyto kruhy mají eminentní zájem i na zajištění nerušených dodávek drog na západoevropské trhy.

Albánská spojka

Pašování zbraní z Albánie do Kosova a Makedonie začalo na počátku roku 1992, když se k moci dostala Demokratická strana v čele s prezidentem Sali Berišou. O slovo se přihlásila rozpínavá šedá ekonomika a pašeráctví. Magický trojúhelník obchodu s topnými oleji, zbraněmi a narkotiky byl vytvořen především embargem, které na Srbsko a Černou Horu uvalila mezinárodní komunita, a blokádou Makedonie ze strany Řecka.

Průmysl i zemědělství se v Kosovu zhroutily po té, co MMF v roce 1990 uvalil na Bělehrad svou smrtelnou "ekonomickou medicínu". Embargo bylo uvaleno na Jugoslávii. Etniční Albánci a Srbové se v důsledku toho ocitli ve stavu nezměrné chudoby. Hospodářský kolaps pak vytvořil prostředí, které podporovalo vzestup nezákonného obchodu. V Kosovu se (podle západních zdrojů) míra nezaměstnanosti vyšplhala k závratným 70 procentům.

Chudoba a hospodářský kolaps exacerbovaly doutnající etnické napětí. Tisíce nezaměstnaných mladíků, "adolescentů kolem dvacítky", rekrutovaných ze zbídačeného obyvatelstva, byly povolány do řad UCK.(22)

V sousední Albánii zatím tržní reformy prováděné od roku 1992 vytvořily podmínky vhodné pro prorůstání statních institucí se zločinem. Peníze z obchodu s drogami byly propírány rovněž ve známých albánských pyramidových hrách, které jak houby po dešti vyrůstaly pod vládou bývalého prezidenta Sali Berišy (1992-1997).(23) Tyto obskurní investiční fondy byly nedílnou součástí ekonomických reforem vnucovaných Albánii jejími západními věřiteli.

Narkobaroni v Kosovu, Albánii a v Makedonii (spojení s italskou mafií) se staly novými ekonomickými elitami, často spojenými s obchodními zájmy Západu. Finační efekt z obchodu s drogami byl pak využíván pro financování dalších nezákonné aktivity (a naopak) včetně rozsáhlého obchodu s prostitucí mezi Albánií a Itálií. Albánské zločinecké skupiny, operující v Miláně, "nabyly v obchodu s prostitucí takové moci, že překonaly i Kalábrijce co do síly a vlivu."(24)

Uplatňování "silné ekonomické medicíny" pod vedením institucí Bretton Woods, sídlících ve Washingtonu, přispělo ke zhroucení bankovního systému Albánie a urychlilo kolaps celé albánské ekonomiky. Z výsledného chaosu pak při pečlivém budování svých pozic těžily americké a evropské nadnárodní organizace. Několik západních společností, zabývajících se obchodem s pohonnými hmotami a topnými oleji, mezi nimiž nechyběly Occidental, Shell a British Petroleum, upřelo svůj zrak na hojné a neprozkoumané zásoby ropy v Albánii. Západním společnostem neiunikly ani rozsáhlé albánské zdroje chromu, mědi, zlata, niklu a platiny... Adenaurova nadace na pozadí své činnosti lobovala pro zájmy německých těžařů.(25)

Berišův ministr obrany Safet Zoulali (obviňovaný z podílu na nelegálním obchodu s narkotiky a s topnými oleji) byl tvůrcem dohody s německou společností Pressaug (na základě které jí bylo předáno řízení albánských chromových dolů) na úkor konkurenční nabídky konsorcia Macalloy Inc. spojeného s Rio Tinto Zimbabwe (RTZ) pod americkým vedením.(26)

Velké množství narkodolarů bylo použito k financování privatizačních programů, které vedly k převedení státních aktiv do rukou mafie. V Albánii byla v důsledku privatizačního programu téměř přes noc vytvořena nová třída vlastníků, pevně oddaných myšlence "volného trhu". V severní Albánii se překrývala s rodinnými klany Gvegů, spojenými s Demokratickou stranou.

Pod vedením Demokratické strany a v době, kdy úřad prezidenta zastával Sali Beriša (1992-97), vytvořily klany Gvegů na severu Albánie s podporou západních bankovních kruhů největší z pyramidových investičních fondů, VEFA Holdings. V roce 1997 byla VEFA v Itálii vyšetřována pro své spojení s mafií, která ji údajně využívala k praní velkého množství špinavých peněz.(27)

Podle jedné tiskové zprávy (založené na zpravodajských zdrojích) se vysoce postavení pracovníci státní správy, včetně členů vlády a příslušníků tajné státní policie SHIK, v době Berišova prezidenství účastnili obchodu s drogami a nelegálního dovozu zbraní do Kosova:

"(...) Obvinění jsou velice vážná. Drogy, zbraně, pašované cigarety, to všechno prochází rukama společnosti Shqiponja, veřejně provozované vládnoucí Demokratickou stranou... V průběhu roku 1996 [byl obviněn] ministr obrany Safet Zoulali z využívání svého úřadu k podpoře nelegálního obchodu se zbraněmi, s ropou a s pašovanými cigaretami. (...) Narkobaroni z Kosova... operují v Albánii zcela beztrestně a organizace transportu většiny heroinu a dalších drog, směřujících z Makedonie a Řecka přes Albánii do Itálie, je přisuzována státní tajné policii SHIK... Zpravodajci jsou přesvědčeni, že hierarchie řízení nelegálního obchodu vede až na nejvyšší místa a ve svých zprávách bez zábran jmenují konkrétní ministry."(28)

Obchod s narkotiky a zbraněmi zvesela kvetl přesto, že od roku 1993 se na albánsko-makedonské hranici nacházel početný kontingent amerických jednotek, který byl vybaven plným mandátem k dohlížení na dodržování embarga. Západ dělal, že nic nevidí. Zisky z prodeje ropy a drog byly využity k pořízení zbraní (často formou naturální směny): "Dodávky ropy do Makedonie (obcházející řecké embargo [1993-94]) mohou být využívány ke skrytí obchodu s heroinem, stejně jako dodávek kalašnikovů albánským 'bratrům' v Kosovu." (29)

Severní kmenové klany si rovněž vytvořily vazby na italské zločinecké syndikáty.(30) Ty pak na oplátku sehrály klíčovou úlohu při pašování zbraní přes Jadran do albánských přístavů Dures a Valona. Na počátku, v roce 1992, představovala výzbroj dodávané do Kosova především malé zbraně, např. samopaly AK-47 Kalašnikov, kulomety RPK a PPK, těžké kulomety ráže 12.7, atd.

Probíhající obchod s narkotiky pak umožnil UCK rychle vytvořit sílu asi 30,000 vyzbrojených mužů. V nedávné době UCK získala pokročilejší zbraňové systémy včetně protiletadlových a protitankových raket. Podle Bělehradu část peněz na nákupy přišla přímo od CIA "prostřednictvím tzv. 'Vlády Kosova' se sídlem v Ženevě. Její kancelář ve Washingtonu zaměstnává reklamní firmu Rudder Finn -- notorický zdroj pomluv vlády v Bělehradě."(31)

UCK rovněž získala techniku pro elektronické sledování, která jí umožňuje přijímat ze satelitů NATO informace o pohybu jugoslávské armády. Výcvikový tábor UCK v Albánii je údajně "zaměřen na výcvik v obsluze těžkých zbraní: granátů nesených raketami, děl střední ráže, na použití tanků a transpotérů, na komunikaci, velení a řízení."(32) (Podle jugoslávských vládních zdrojů.)

Rozsáhlé dodávky zbraní armádě kosovských rebelů jsou zcela v souladu s geopolitickými cíli Západu. Není překvapující, že kolem obchodu se zbraněmi-drogami v Kosovu existuje v mezinárodních médiích "ohlušující mlčení". Slovy zprávy organizace Geopolitical Drug Watch z roku 1994: "doprava [drog a zbraní] je posuzována podle svých geostrategických důsledků... V Kosovu doprava drog a zbraní sytí geopolitické naděje i obavy..."(33)

Základy dnešní osudu Kosova byly vědomě položeny již před podepsáním Daytonské dohody v roce 1995. NATO uzavřelo nezdravý "sňatek z rozumu" s mafií. Na svá místa se dostali "bojovníci za svobodu" a obchod s narkotiky umožnil Washingtonu a Bonnu "financovat válku v Kosovu" s konečným cílem destabilizovat bělehradskou vládu a znovu zkolonizovat Balkán. Výsledkem je zničení celé země. Západní státy, které se účastnily operace NATO tak nesou velké břímě odpovědnosti za smrt civilistů, za zbídačení etnického albánského i srbského obyvatelstva a za utrpení těch, kteří byli v důsledku bombardování brutálně vyhnáni z měst a vesnic v Kosovu.

Poznámky

1. Roger Boyes a Eske Wright: "Drugs Money Linked to the Kosovo Rebels", The Times, Londýn 24. března 1999.
2. Tamtéž.
3. Philip Smucker a Tim Butcher: "Shifting stance over KLA has betrayed Albanians", Daily Telegraph, Londýn 6 dubna 1999
4. KDOM Daily Report, vydaná Úřadem pro záležitosti Evropy a Kanady (Bureau of European and Canadian Affairs), ministerstvo zahraničí Spojených států, Washington, DC, USA, 21. prosince 1998. Zpracováno EUR/SCE (202-647-4850) z denních zpráv zástupce Spojených států v Kosovské misi diplomatických pozorovatelů (Kosovo Diplomatic Observer Mission), 21. prosince 1998.
5. "Rugova, sous protection serbe appelle a l'arret des raides", Le Devoir, Montreal, 1. dubna 1999.
6. Viz Alfred W. McCoy: "The Politics of Heroin in Southeast Asia", Harper and Row, New York 1972.
7. Viz John Dinges: "Our Man in Panama --- The Shrewd Rise and Brutal Fall of Manuel Noriega", Times Books, New York 1991.
8. "The Dirtiest Bank of All", Time s. 22, 29. července 1991.
9. Truth in Media, Phoenix, 2. dubna 1999. Viz rovněž Michel Collon: "Poker Menteur", EPO, Brusel 1997.
10. Citováno v Truth in Media, Phoenix, 2. dubna 1999.
11. Tamtéž.
12. Geopolitical Drug Watch č. 32 s. 4, červen 1994.
13. Sean Gervasi, "Germany, US and the Yougoslav Crisis", Covert Action Quarterly, č. 43, zima 1992-93.
14. Viz Daily Telegraph, 29. prosince 1993.
15. Další podrobnosti viz Michel Collon: "Poker Menteur" s. 288, EPO, Brusel 1997.
16. Truth in Media, "Kosovo in Crisis", Phoenix, 2. dubna 1999.
17. Deutsche Presse-Agentur, 13. března 1998.
18. Tamtéž.
19. Daily News, Ankara, 5. března 1997.
20. Citováno v Boyes and Wright, c.d.
21. ANA, Atény 28. ledna 1997, viz také Turkish Daily News, 29. ledna 1997.
22. Brian Murphy, "KLA Volunteers Lack Experience", The Associated Press, 5. dubna 1999.
23. Viz Geopolitical Drug Watch č. 35 s. 3, 1994, viz také Barry James: "In Balcans, Arms for Drugs", The International Herad Tribune Paris, 6. června 1994.
24. The Guardian, 25. března 1997
25. Další podrobnosti viz Michel Chossudovsky: "La crisi albanese", Edizioni Gruppo Abele, Turín 1998.
26. Tamtéž.
27. Andrew Gumbel: "The Gangster Regime We Fund", The independent, 14. února 1997, s. 15.
28. Tamtéž.
29. Geopolitical Drug Watch č. 35 s. 3, 1994.
30. Geopolitical Drug Watch č. 66 s. 4, 1994.
31. Citováno ve Worker's World, 7. května 1998.
32. Viz jugoslávská vláda na http://www.gov.yu/terrorism/terroristcamps.html
33. Geopolitical Drug Watch č. 32 s. 4, červen 1994.




Páté výročí teroristického útoku na autobus vezoucí Srby (zemřelo 12 lidí). Hlavní iniciátor úroku kosovský Albánec Fljorim Ejupi utekl z vojenského vězení na americké základně Bondstil.


Orientační tabule nově umístěná na cestě k pravoslavnému monastýru



Tato tabule o den později - přesprejovaná



Takto dopadla podobná směrovka jinde (pro pravoslavné nemá být v Kosovu místo)

Co provádějí albánští teroristé v Kosovu:

- vypalují pravoslavné kostely

- vypalují domy Srbů, podpalují jejich automobily

- střílejí programově srbské děti (!)

- etablují zde buňky narkomafie

- chtějí Velkou Albánii (nemalé problémy má také Makedonie)

- vyvolávají rasové konflikty

UÇK je zkratka označující dvou teroristických skupin etnických Albánců:

http://www.martindvorak.cz/zprav2.php?id=6

http://www.zvedavec.org/komentare/2008/02/2455-kosovo-ndash-stanovisko-historika.htm

http://www.globalpolitics.cz/clanek/albansky-zlocin.html

1 THE HOLY TRINITY MONASTERY, Musutiste near Suva Reka I II III IV V VI VII 14th
2 THE CHURCH OF THE HOLY VIRGIN, Musutiste near Suva Reka I II III IV V VI VII 14th
3 ST MARK'S OF KORISA MONASTERY, Korisa near Prizren I II III IV V VI 15th
4 ST GABRIEL'S MONASTERY, Binac near Vitina I II III IV 14th
5 DEVIC MONASTERY near Srbica I II III 15th
6 ST UROS'S MONASTERY, Sarenik, G. Nerodimlje I II III IV V VI 14th
7 THE MONASTERY OF ST ARCHANGELS, Gornje Nerodimlje I II III IV V 14th
8 ST NICHOLAS' OF THE SUMMER CHURCH, Donje Nerodimlje I II III IV V 20th
9 ST STEPHEN CHURCH, Donje Nerodimlje I II III IV V 20/14th
10 THE CHURCH OF THE HOLY VIRGIN, Dolac near Klina I II III IV V VI 14th
11 ST NICHOLAS' CHURCH, Slovinje near Lipljan I II III IV V 16th
12 THE CHURCH OF THE HOLY APOSTLES PETER and PAUL, Suva Reka I II III IV V VI 20th
13 THE HOLY TRINITY CHURCH, Petric near Pec I II III IV V VI 20th
14 THE HOLY VIRGIN CHURCH, Belo Polje near Pec I II III IV 16th
15 ST UROS'S CATHEDRAL, Urosevac I II III IV 20th
16 ST ELIJAH'S CHURCH, Vucitrn I II III IV 19th
17 ST JOHN THE BAPTIST CHURCH, Samodreza near Vucitrn I II III IV V VI 20/14th
18 ST PARASCEVA'S CHURCH, Drsnik near Pec I II III IV 16th
19 THE HOLY VIRGIN CHURCH, Naklo near Pec I II III IV 20th
20 THE HOLY TRINITY CHURCH, Velika Reka near Vucitrn I II III IV V 20th
21 THE CHURCH OF THE HOLY APOSTLES, Petrovac near Kos. Kamenica I II III IV 20th
22 THE CHURCH OF THE HOLY VIRGIN, Podgorce, near Vitina I II III IV 20th
23 ST JOHN THE BAPTIST CHURCH, Pecka Banja I II III IV 20th
24 THE CHURCH OF THE HOLY VIRGIN, Djurakovac near Pec I II III 20th
25 THE HOLY TRINITY CATHEDRAL, Djakovica I II III IV V VI 20th
26 ST NICHOLAS' CHURCH, Osojane near Pec I II III 20th
27 ST ELIJAH'S CHURCH, Bistrazin near Djakovica I II III 20th
28 ST DEMETRIOS' CHURCH, Siga near Pec I II III IV V 20th
29 ST ELIJAH'S PARISH CHURCH, Zegra near Gnjilane I II III IV 20th
30 THE CHURCH OF HOLY COSMAS AND DAMIAN, Novake near Prizren I II III IV V 20th
31 THE CHURCH OF THE HOLY VIRGIN, Veliko Krusevo I II III IV 20th
32 ZOCISTE MONASTERY & THE CHURCH OF HOLY COSMAS AND DAMIAN I II III IV V 14th
33 THE PARISH CHURCH, Grmovo near Vitina I II III IV V VI 20th
34 ST NICHOLAS' CHURCH, Kijevo near Klina I II III IV V VI 14th
35 ST MARK'S CHURCH, Klina I II III IV V 20th
36 ST NICHOLAS' CHURCH, Ljubizda near Prizren I II III IV V 16th
37 ST ELIJAH'S CHURCH, Ljubizda near Prizren I II III IV V 20/16th
38 PARASCEVA'S CHURCH, Dobrcane near Gnjilane I II III IV 20th
39 THE CATHEDRAL CHURCH OF CHRIST THE SAVIOR, Pristina I II III IV V 20th
40 ST ELIJAH'S CHURCH, Smac near Prizren I II III IV V 20th
41 THE CHURCH OF ST BASIL THE GREAT, Srbica near Prizren I II III IV V 19th
42 ST PARASCEVA'S CHURCH, Zaskok near Urosevac I II III IV V 20th
43 ST NICHOLAS' CHURCH, of Gatnje near Urosevac I II III IV V 20th
44 THE CHURCH OF THE HOLY VIRGIN, Donje Nerodimlje I II III IV V 20th
45 ST ELIJAH'S CHURCH, the Nekodim near Urosevac I II III IV 20th
46 THE CHURCH OF HOLY PETER AND PAUL, Talinovac near Urosevac I II III IV 20th
47 THE HOLY TRINITY CHURCH, Babljak near Urosevac I II III IV 20th
48 THE CHURCH OF THE BIRTH OF HOLY VIRGIN, Softovic near Urosevac I II III IV 20th
49 THE CHURCH OF THE HOLY PROPHET ELIJAH, Kacanik I II III 20th
50 THE CHURCH OF THE HOLY VIRGIN, Korisa near Prizren I II III IV V 16th
51 ST JEREMIAH'S CHURCH, Grebnik near Klina I II III IV V VI VII VIII 20th
52 THE CHURCH OF THE HOLY KNEZ LAZAR, Kos near Istok I II III 20th
53 THE HOLY TRINITY CHURCH, Zitinje near Vitina I II III IV 20th
54 ST PARASCEVA'S CHURCH, Klokot near Vitina I II III IV V 20th
55 ST LAZAR CHURCH, Belica near Istok I II III IV 14th
56 THE CHURCH OF THE HOLY PROPHET ELIJAH, Pomazatin I II III IV V 20th
57 ST GEORGE'S CHURCH, Rudnik near Srbica I II III IV V 16/14th
58 THE HOLY TRINITY CHURCH, Donja Ratisa near Decani I II III IV V VI 20th
59 THE CHURCH OF THE HOLY APOSTLE LUKE, Vitomirica near Pec I II III IV 20th
60 ST ELIJAH'S CHURCH, Podujevo I II III IV 20th
61 THE CHURCH OF THE HOLY APOSTLES, Gornja Pakastica near Podujevo I II III IV 20th
62 A PARACCLESION at the Serb cemetery, Kosovska Mitrovica I II III 20th
63 THE CHURCH OF THE HOLY APOSTLES PETER AND PAUL, Istok I II III IV 20th
64 ST NICHOLAS' CHURCH, Prizren I II III IV V 19th
65 THE CHURCH OF THE HOLY SAVIOUR, Dvorani near Musutiste I II III IV V 16th
66 ST ELIJAH'S CHURCH, of Lokvice near Prizren I II III IV V 19th
67 THE CHURCH OF THE HOLY KNEZ LAZAR, Piskote near Djakovica I II III IV V 20th
68 ST PARASCEVA'S CHURCH, Binac near Vitina I II III IV V VI 20th
69 ST PARASCEVA'S CHURCH, Gojbulja near Vucitrn I II III 19th
70 ST NICHOLAS' CHURCH, Stimlje I II III 20th
71 THE CHURCH OF THE HOLY ARCHANGEL, Stimlje I II III 20th
72 THE CHURCH OF THE HOLY SAVIOUR, Meciceva Mahala I II III 20th
73 ST PARASCEVA'S CHURCH, near Musutiste I II III 20th
74 THE CHURCH OF THE HOLY ARCHANGEL, Musutiste I II III IV 20th
75 THE KOSOVO BATTLE MEMORIAL I II III IV 20th
76 THE CHURCH in Gornji Zakut near Podujevo I II III IV 20th
76 76 76 64 39 14 5 1

Autor: Michal Werdan | středa 16.4.2008 16:01 | karma článku: 22.85 | přečteno: 2369x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Pokorná Mirka

Zákony profesora Parkinsona platí,

napadá mě často. Naposledy, když jsem slyšela o jednání nově zvolené poslanecké sněmovny. Parkinson bylo skutečné jméno skutečného profesora.

21.11.2017 v 15:19 | Karma článku: 15.32 | Přečteno: 494 |

Milan Šupa

Demaskování pokrytectví charity, přijímání migrantů a ekologie

Žijeme v době maximálního rozkvětu pokrytectví a tento fakt nebude žádnou novinkou pro nikoho, kdo je jenom trochu vnímavý.

21.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 27.40 | Přečteno: 1063 | Diskuse

Jana Slaninová

Kruté ženy

Kdo ví, kde to všechno začalo a jak. Jistě vím jen to, že jejich prabába, byla žena od rány a tvrdá jako chlap. Taky paličatá jak stádo beranů.

21.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 537 | Diskuse

Josef Komárek

Byli mezi disidenty lidé „s podstatnou poruchou mozku“?

Oni sami mne přesvědčují, že ano. Nicméně bych se nedivil, kdyby ten „zvukař“ (tj. ten moravský kraválista) dostal za tu výtržnost od nějaké té ušlechtilé organisace Havlovu cenu. Ta ostatně k ničemu jinému neslouží.

21.11.2017 v 13:50 | Karma článku: 38.01 | Přečteno: 1728 | Diskuse

Ladislav Jakl

Stará levice umřela. Nová přebírá moc.

Sociální demokraté o víkendu sněmovali v Hradci Králové. Sešel se tam poprvé po prohraných volbách jejich Ústřední výkonný výbor a bylo to jednání neveselé.

21.11.2017 v 13:08 | Karma článku: 33.06 | Přečteno: 1164 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3005
Budu psát o věcech co mi vadí... Lidé, kteří jsou opravdu velmi divní se mohou dostat do významných pozic a mohou mít i značný vliv na dějiny. G. W. Bush


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.