Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odpověď Jiřímu X. Doležalovi na článek „Hlavně ne Srbsko do Unie"

19. 06. 2008 15:10:13
Přikládám Vám odpověď na článek http://zpravy.idnes.cz/hlavne-ne-srbsko-do-unie-0wd-/nazory.asp?c=A080222_083155_nazory_mr ,sami si určitě uděláte obrázek.
Odpověď Jiřímu X. Doležalovi na článek „Hlavně ne Srbsko do Unie" zveřejněný 22. února 2008 v MF DNES
Napsal Milan Smiljanić
Pondělí, 03 březen 2008

Vážený pane Doležale,

jako Čech srbského původu cítím se být povinen reagovat na inkriminovaný článek.

Ihned v úvodu píšete: „Co se v Bělehradě, srdci Srbska, stalo? Je to jednoduché, nic - to kdesi na jihu, v kraji, kde už skoro žádní Srbové nežijí, si lidé, co tam nyní již několik generací žijí, vyhlásili nezávislost na Srbech."

Domníváte se, že když někde nějaká národnostní menšina žije po několik generací, má na to území automaticky právo? Mají tedy podle Vás Maďaři právo na jihovýchodní Slovensko? Mají Baskové právo na část Španělska a Francie? Mají Rusové právo na Abcházii, Jižní Osetii a Podněstří? A budou mít za 70 let právo na Karlovy Vary? Nevím, jestli by naši potomci jejich případné vyhlášení nezávislosti na České republice označili za „nic".

Nezamyslel jste se nad otázkou, proč už dnes Srbové v Kosovu „skoro nežijí" (i když 130.000 lidí rozhodně není zanedbatelný počet)? Rád Vám podám akurátní informace.

Demografický obraz Kosova se prudce změnil ve dvacátém století, i když první násilné vystěhovávání Srbů z Kosova dějiny zaznamenávají během nadvlády Otomanské říše. Turci odtud pravoslavné Srby vytlačovali do centrálního Srbska a na jejich statky přiváděli loajální muslimy - Arbanase (tj. Arnauty, Albánce) ze západní a centrální Albánie.

V roce 1929 v Kosovu žilo 61 % Srbů a 39 % obyvatel všech ostatních národností. Po porážce „Jugoslávského království" v roce 1941 bylo Kosovo připojeno k „Velké Albánii". Pod nátlakem albánských fašistů podpořených okupační vládou Itálie poprvé dochází k velké migraci obyvatel srbské národnosti. Zároveň Kosovo obydlují Albánci z Albánie, Turecka a některých jiných evropských zemí, kde se nacházel jejich politický exil.

Jen během II.světové války bylo z Kosova vyhnáno 100.000 Srbů a nastěhoval se tam přibližně stejný počet Albánců.

Po příchodu k moci komunistický režim J.B.Tita přijal zákon, který srbským utečencům zakazoval(!) návrat do svých domovů v Kosovu. Mezi lety 1968 a 1988 zůstává zcela „etnicky čisté" (bez jediného nealbánského obyvatele) více než 700 obcí. Při sčítání lidu v roce 1961 bylo zjištěno, že v Kosovu žije 646.605 Albánců, kteří tak činili 67,1 % obyvatel této jihosrbské provincie. Sčítání lidu z roku 1971 ukázalo, že se, během pouhých deseti let, jejich počet zvýšil na 916.168 (73,7 %). Důvodem prudkého nárůstu albánské populace je vysoká porodnost této menšiny a početná imigrace, která v Jugoslávii hledala útočiště před surovým režimem Envera Hodžy.

V roce 1974 komunistická Jugoslávie přijala novou ústavu. Kosovo v ní získává autonomii, která má, snad kromě názvu, všechny atributy republiky.

Za dalších deset let od posledního sčítání lidu, v roce 1981, v Kosovu žilo již 1.226.736 Albánců, kteří tak činili 77,48 % obyvatel.

Roku 1989 Kosovo změnou ústavy ztrácí rozsáhlou autonomii a v mnohém se vrací pod kontrolu republiky Srbsko. Albánci na to reagují masovým bojkotem srbských (jugoslávských) institucí. Odmítli se účastnit i nového sčítání lidu, a tak se počet Albánců v roce 1991 udává pouze na základě údajů „Centra pro demografické otázky", podle kterých v Kosovu žilo 1.407.690 občanů albánské národnosti, tj.78,2 % z celkového počtu „Kosovanů".

Zatímco se počet kosovských Albánců zvyšoval, jak v absolutních, tak v relativních číslech, se Srby to bylo přesně naopak Podle sčítání lidu z roku 1961 v Kosovu žilo 264.604 (27,4 %) Srbů, zatímco v roce 1991 již jen 214.555 (11 %). Toto jsou pouze statistické údaje, avšak každý jednotlivý Srb, který Kosovo opustil, má svůj (děsivý) příběh o důvodech, které ho k tomu vedly. Tito lidé zpravidla hovoří o výhružkách, fyzickém násilí, vypalování domů, vraždách, znásilňování apod.

V této souvislosti Vám musím připomenout demonstrace Albánců z března 2004. Toto masové běsnění za sebou zanechalo dvanáct mrtvých, několik desítek zbitých a podle údajů UNMIK-u čtyři tisíce vyhnaných Srbů. UNMIK dále odhaduje, že bylo zapáleno 561 srbských domů a 218 jich bylo těžce zdemolováno. Podle údajů Srbské pravoslavné církve bylo zcela zničeno 35 pravoslavných klášterů a kostelů a desítky hřbitovů, ze kterých byla těla zesnulých vykopávána a rozhazována po okolí.

Kompletní rekonstrukce chrámu Matky Boží v Softovic Urosevac

Vlevo stav chrámu po řádění Albánců před dvěma roky


Vězte tedy, že dnešní demografický obraz Kosova je výsledkem jedné z největších etnických čistek, ke které kdy došlo na evropském kontinentu.

Ohledně čtvrtečních demonstrací v Bělehradě Vám (jistě pouhým nedopatřením) unikla podstata věci - dva miliony Srbů (i když podle mainstreamových médii méně) se sešly v centru svého hlavního města a demonstrovaly poklidně. Svůj protest přítomní vyjádřili shromážděním před „Skupštinou", později se přesunuli na mši do Chrámu Sv. Sávy. Vy jste se však zaměřil pouze na řádění několika stovek, maximálně tisíc, mladíků, kteří zničili pár velvyslanectví a obchodů patřících „západním" firmám. V té souvislosti píšete: „Tupost pohoršení nad tím, že někdo chce nezávislost, hloupost napadení třetí strany, idiotismus plenění a podpalování ambasád a prodejen McDonalds."

Reakce těchto mladých lidí možná byla nepřiměřená, ale emotivní reakce se dá tolerovat vzhledem k tomu, že země, které zmíněná velvyslanectví představují a ze kterých pocházejí poškozené firmy, Srbsku uznáním kosovské nezávislosti vyrvali „srdce ze těla". Pochopitelně se nedají tolerovat krádeže a rabování, ale tento jev byl v porovnání s dvěma miliony mírně demonstrujících lidí okrajový a zcela zanedbatelný. V každé společnosti bohužel žijí lidé, kteří podobných situací využijí k získání osobního prospěchu.

Je neuvěřitelné, že inteligentní a vzdělaný člověk jako Vy činy jednoho promile demonstrantů představí jako jednání všech ostatních. Jako by to nestačilo, vyvozujete z toho závěr, že prý byste kvůli tomu nechtěl vidět Srbsko v Evropské unii. Kdyby podobným způsobem přemýšlel „Brusel" po pražských demonstracích proti MMF a Světové bance, Česká republika by v EU nebyla ještě dnes.

Dále, ohledně „tuposti pohoršení nad tím, že někdo chce nezávislost". Uveďte mi, prosím, jeden jediný stát či národ na světě, který by se nepohoršoval nad ilegální secesí 15 % svého území. Anebo jsou všichni „tupí"?

Žádná třetí strana zde neexistuje. Jsou jen strany dvě - ti, kteří se drží zákona, a ti druzí, kteří zákonu nadřadili sílu a své zájmy.

Dále pak píšete toto: „Proto Srbové ve svém hlavním městě, kde se ještě cítí silní, zapálili ambasádu další země, která sice odtržence podporuje, ale rozhodně jim autonomii nenakukala."

Opravdu se domníváte, že by albánští separatisté vyhlásili nezávislost bez bezmezné podpory Spojených států? A co má znamenat jízlivá poznámka o tom, že se Srbové ještě cítí silní ve svém hlavním městě? Připomenu Vám, že se Srbové během své dlouhé a slavné historie cítili silní vždy a všude, jak v roce 1389 na Kosově poli, tak v roce 1918 na Soluňské frontě, v roce 1945 ne Sremské frontě, či v letech 1998 a 1999 na „Košaře". Jak však jejich tehdejší boj s albánskými separatisty a teroristy dopadl, víme všichni. Jestli se domníváte, že by se Srbové i dnes „necítili silní" na „Kosově poli", mýlíte se.

Bohužel za současné politické konstelace k osvobození Kosova od teroristů (z čeho by největší prospěch měl obyčejný albánský lid) nejsou podmínky. „Mezinárodní společenství", které na Srby a Černohorce v roce 1999 seslalo „Milosrdného anděla", by neváhalo znovu udělat totéž. Země, která se z tehdejšího tříměsíčního běsnění NATO letounů ještě nevzpamatovala, si podobnou zkušenost zkrátka nemůže dovolit.

Za vyloženě nehorázný považuji tento úryvek z vašeho textu: „Ono čecháčkovství, uprděnost, knedlíková pohodlnost, které nás obklopují, prostě mají své dobré stránky. Třeba neochotu dělat revoluci a krveprolití kvůli něčemu tak podivnému, jako ‘historické území národa, ́ kvůli kterému si vůbec Srbové Kosovo nárokují."

Charta OSN, která je základem poválečného mezinárodně - právního uspořádání světa, zaručuje teritoriální integritu každého členského státu. Navíc je zde Rezoluce 1244 Rady bezpečnosti OSN, která Srbsku výslovně zaručuje jeho územní celistvost a suverenitu na CELÉM jeho území. Jinými slovy Srbové si Kosovo „nárokují" nejen kvůli právu historickému (dodal bych i duchovnímu, kulturnímu a morálnímu), ale zejména díky právu mezinárodnímu.

Závěrem bych Vás rád uklidnil. Srbsko v Evropské unii neuvidíte. Rozhodně ne do doby, dokud tato organizace nezaručí, že bude ctít mezinárodní právo a srbskou územní celistvost a suverenitu. Zřejmě jste nezaznamenal, že absolutní většina poslanců v srbské „Skupštině", kterou tvoří poslanci Demokratické strany Srbska, Srbské radikální strany, Socialistické strany Srbska, Nového Srbska a Jednotného Srbska, odmítá vstup do EU, takové jako je dnes, tedy takové, která nectí základní principy mezinárodního práva ukotvené v Chartě OSN.

Možná víte, že Evropská unie do Kosova vyslala policejní a soudní misi „EUlex", která má separatistům pomoci se zavedením „práva" v jejich novém „státě". Pro připomenutí, příchod této mise je zcela ilegální, došlo k němu bez souhlasu RB OSN i Srbska samotného, je zahájením Radou bezpečnosti nepřijatého plánu kosovské nezávislosti Maartiho Ahtisaariho a de facto se jedná o učebnicový příklad toho, co se v mezinárodním právu nazývá okupace. Jak jinak označit to, když se ozbrojené jednotky jednoho či více států (popř. uskupení států) za hrubého porušování mezinárodního práva ocitnou na území cizí země bez jejího souhlasu?

Dokud Evropská unie tuto misi nestáhne a dokud většina jejich členských států nestornuje své uznání Kosova jako suverénního státu (a ani jedno ani druhé se jen tak nestane), můžete spát klidně. Srbsko je hrdá země a rozhodně do takovéto organizace nevstoupí. To se tam spíše dočkáte „Kosova", ale to Vám zřejmě vadit nebude, neboť, na rozdíl od demonstrací v Bělehradě, svůj hlas proti těm albánským z března 2004 jste nepozvedl a už vůbec jste je nedal do souvislosti se vstupem tohoto quasistátu do Unie.

S úctou

Milan Smiljanić

Pozn. MF Dnes text Milana Smiljaniče do dnešního dne nezveřejnila.

Autor: Michal Werdan | čtvrtek 19.6.2008 15:10 | karma článku: 30.90 | přečteno: 2431x

Další články blogera

Michal Werdan

Minsk a Pravý sektor

Dmitry YaroshMnoho lidí mně žádá, abych se vyjádřil k novým "dohodám" podepsaným v Minsku prezidentem Porošenkem ...Při této příležitosti, řeknu pár slov.

13.2.2015 v 21:34 | Karma článku: 15.50 | Přečteno: 1131 | Diskuse

Michal Werdan

Americká Pandořina skříňka

„Jsme absolutně zajedno v názoru, že v 21. století nemůžeme nečinně stát a dopustit, aby se v Evropě překreslovaly hranice pod hlavněmi pušek,“ zdůraznil šéf Bílého domu. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/obama-a-merkelova-jednali-o-ukrajine-dbz-/zahranicni.aspx?c=A150209_183328_zahranicni_jj

10.2.2015 v 13:05 | Karma článku: 33.35 | Přečteno: 1664 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martin Mařák

Listy z Umwurfu

Umwurf si musíš najít sám, neboť k němu nevede žádná značená cesta, je prostě schovaný někde v hlubinách, či výšinách hor, uprostřed lesů, kde tě nebudou otravovat zástupy turistů a podobně.

23.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 18 | Diskuse

Robert Brinda

Noční můra houbařů.

Kategorizuji houbaře: Takyhoubař - houbař - pan houbař - mykolog. Pan houbař by měl znát aspoň deset hub jedovatých a nejméně dvacet jedlých. Protože to splňuji, považuji se za pana houbaře. Občs mi ale zvědavost nedá a hledám:

23.9.2017 v 14:15 | Karma článku: 7.09 | Přečteno: 314 | Diskuse

Štěpán Bicera

Liberální Berlín?

V článku MF Dnes "Evropský den D" se píše: "celé své jméno si Tomáš nepřeje zveřejnit... V liberálním a levicově orientovaném Berlíně by přiznání sympatií k AfD, bylo společenskou sebevraždou." Známe to i ze zdejších diskuzí.

23.9.2017 v 13:40 | Karma článku: 24.50 | Přečteno: 379 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak pojmenovat politiky?

Dnes tu máme další kolo naší soutěže o hledání nejpřiléhavějšího pojmenování určitého fenoménu, po atomové elektrárně a sexu přicházejí na řadu naši milí politici. Aby ne, blíží se volby, tak je to téma aktuální

23.9.2017 v 13:30 | Karma článku: 4.69 | Přečteno: 120 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Vlak přece k trampování vždycky nějak patřil

...jako i vztyčený palec a řeka a kytary a usárny a kamarádi...a dobrodružné chvíle s nepohodlím, které k tomu všemu patřilo docela samozřejmě jako trampovo svobodné dýchání, což k tomu všemu patří dodnes, pokud je tramp srdcař

23.9.2017 v 11:33 | Karma článku: 11.59 | Přečteno: 329 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2992
Budu psát o věcech co mi vadí... Lidé, kteří jsou opravdu velmi divní se mohou dostat do významných pozic a mohou mít i značný vliv na dějiny. G. W. Bush


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.